čápy

Ú v o d
Naše obec
Historie
Mapa okolí
Místa v Pihelu
Osadní výbor
Napište nám

Pihelské novinky
Připravuje se
Proběhlo
   Fotogalerie  
Staré fotky
Nové fotky
Fotky z akcí
                      
Spolek pro Pihel
Chovatelé

Odkazy

Zprávy

středa
18. října
2017
  09:18:31   
Online: 1 člověk.
© KM         

Osadní výbor Dolní Pihel          

Historie obce Pihel

Osada Pihel má poměrně složitou historii, a to zejména proto, že se skládá z několika částí.
   K nejstarší historii této lokality patří středověký hrad. Jeho skromné zbytky nalezneme dodnes na Pihelském vrchu. O hradu není mnoho zpráv, dokonce právě ta nejstarší vyvolává diskuze, nakolik je pravdivá. Hovoří se totiž, že roku 1363 byl Pihel zmíněn jako sídlo zemřelého Hynka Zajíce z Hazmburku, ovšem až v knize ze 16. století. Další záhadou je jak se tento významný rod v jedné své větvi usadil právě na Českolipsku, na malém panství Pihel. Jak to s nimi bylo na Pihelu dál? V roce 1370 se Vilém Zajic uvádi jako spolumajitel Krásné Lípy, ale roku 1385 již žije na Pihelu. Zda-li ho vystavěl on, či již jeho otec, tedy nevíme. Vilém z Pihelu je uváděn roku 1404, kdy přisedal na zemském soudu a zemřel roku 1407. V roce 1402 se již také připomíná Jindřich (Hynek) Zajic z Pihle, bratr Viléma. Jako všichni Hazmburkové měl i on na starost ''dotovat'' rodový klášter sv. Dobrotivé u Berouna, ale měl s tím potíže, a tak ho klášter neustále upomínal o nějaké dluhy. V letech 1404 a 1406 se Hynek připomíná jako majitel části Skalice. V roce 1413 Jindřich vyhlásil válku Lužickému šestiměstí. Jak o Pihel Hazmburkové přišli, nevíme, ale Jindřichovi potomci žili v Tuchoměřicích u Prahy, kde poslední z nich Hynek roku 1483 zemřel. V roce 1421 se konal významný Čáslavský sněm a přítomen byl na něm Jan z Chlumu, ochránce Jana Husa v Kostnici. Byl do jednání zapsán jako majitel Pihelu. V roce 1422 je však již majitelem hradu Jíndřich HIaváč z Dubé, majitel České Lípy. Někdy v polovině června t.r. byl nenadále hrad obsazen husity. Pak došlo k nevyjasněným událostem, protože se Hlaváč dál uvádí jako majitel, zřejmě ho krátce nato dobil zpět. Začátkem prosince však přitáhli husité od Benešova a opět se hradu zmocnili, v květnu 1423 byla dokonce posádka posílena z České Kamenice. Ještě v srpnu t.r. se o Pihelu jednalo v Žitavě, ale tím zprávy o hradu mizí. Proč, to také nevíme. Hrad tak sehrál důIežitou roli v počátcích husitských váIek v severních Čechách, protože to bylo od roku 1422 v té době jediné místo, kde byli husité v okolí usazeni, a to do roku 1426 kdy do jejich rukou padla mj. i Česká Lípa.
  Z hradu se dochovaly skromné zbytky, ale můžeme z nich vyčíst alespoň něco o jeho stavební podobě. Hrad zřejmě neměl klasickou hlavní věž, zastupoval ji mohutný z lomových kamenů postavený palác na nejvyšším místě vrchu, kde po něm zbyla hluboká jáma bývalých sklepů. Podle Hazmburské tradice měl zřejmě palác oblé nároží. V severozápadním koutě mohla z paláce vybíhat jak mimo půdorys, tak i do výšky, věžička. Do paláce se zřejmě vstupovalo v patře padacím mostkem z dřevěné či hrázené stavby, dnes vyvýšeninky jižně od paláce, odděleného od něho mělkým příkopem. Pod těmito objekty na jižním úbočí stálo na protáhlé plošině ve tvaru půlměsíce několik dalších objektů, ale o nich se nedá bez archeo]ogického průzkumu říci nic bližšího. Kudy se zde do hradu vstupovalo, není již zcela jasné. Takto hrad zřejmě vypadal v době, než ho obsadili husité. Ti zde museli mít zákonitě větší posádky, než kterou byl schopen malý hrad pojmout, proto si pod vrchem vybudovali další opevnění. Z něho zbyl na okraji lesíka proti chatkám mělký val. Ani zde nebyl prováděn výzkum, ale jde zřejmě v naší oblasti o ojedinělou památku na dobu husitského revolučního hnutí. Pod hradem, střediskem panství, jistě stávala rozsáhlejší osada, ale zřejmě zanikla v bojích a tak do další historie vstupuje pod vrchem jen poplužní dvůr a několik domů a to v roce 1455 jako součást panství Česká Lipa, tedy v moci potomků Jindřicha Hlaváče. Při dělení Berků v roce 1502 připadl ke Sloupu, což zůstalo až do 20. století. Navíc osada podléhala do 18. století rychtáři z Chomout.
   V Pihelu se již roku 1604 uvádí pivovar (v provozu do r. 1926), stály tu domy panských služebníků, ale celkem to bylo ještě do roku 1606 pouhých 7 čísel. Přesto se Pihel nebývale rozmáhal, již roku 1676 je doložen mlýn, roku 1688 je zřízena bažantnice, roku 1714 vinopalna a bělidlo, 1730 hostinec, 1736 cihelna a 1749 olejna. Dvůr neprosperoval, proto byl roku 1755 rozparcelován a vznikly tak další části Pihelu - Víska (část při křižovatce s poštou), Parcely (U zlatého buřtu) a Nad příkopem (k Častolovicím) či U chomoutského šenku (při silnici k chomoutské kapli). Téhož roku tu hrabě Kinský založil kloboučnickou dílnu, ze které se časem vyvinula kartounka, ale bylo i období, kdy v ní byla slévárna železa. Mezi provozy najdeme dílny na broušení, stříbření a povlékání žádaných zrcadel. V roce 1813 v bitce mezi rakouskými husary a hulány francouzských spojenců u Červeného rybníka padl Jean Henry de Valmont a byl pohřben na Chotovickém vrchu. Roku 1850 se Pihel stal samostatnou obcí s 18 členy zastupitelstva a starostou. V roce 1854 tu byl snad jen vinou prostoduché ženy lapen Filip Krause, hejtman loupežníků z Jizerskych hor. Pihelští si v roce 1876 vybudovali společně s Častolovickýmí hřbitov. Roku 1888 koupil opuštenou kartounku Werner a zřídil tu továrnu na rukavice a pak pletárnu, která však nepřežila jako provoz Severky dnešní dobu reforem.
   V roce 1902 byla otevřena pošta. Roku 1906 byly sjednoceny části bývalé parcelace pod společný název Pihel. Dnes názvy Horní a Dolní Pihel jsou brány jen s ohledem na umístění. Na počátku našeho století se tu uvádí mimo mlýn a panský pivovar slévárna kovů a strojní výroba Ernsta Ullmana a textilka Bruna Wernera. Roku 1911 se otevřela zemědělská spořitelna a roku 1922 a 1929 byla na dvě etapy obec elektrifikována. Roku 1945 se objevil návrh přejmenovat Pihel na Kopečnou, ale neujal se. V květnu se prvním předsedou správního úřadu stal Karel Semerád, v červnu to byl Adolf Perout, v červenci Josef Doubrava, na podzim Václav Pechar atd. Obec měla poměrně štěstí, protože po roce 1948 měla textilní továrnu, několik řemeslných dílen v kom. podniku či v družstvech a hlavně dobré spojení do Nového Boru a České Lípy, takže nedošlo k výraznějšímu úbytku obyvatel, i když pokles byl zaznamenán. V roce 1950 bylo založeno JZD a hned se postavila drůbežárna a vepřín. Další rok se zahájila stavba kravína, ale protáhla se na několik roků. Přes roky horších výsledků se JZD konsolidovalo, ale roku 1961 se sloučilo s JZD Bukovany, Chotovice a Svojkov a ač sídlo bylo v Pihelu, byly výsledky špatné, proto roku 1965 se JZD včlenilo do St. statku Nový Bor a roku 1977 k Velkovýkrmnám Zápupy. V 2. polovině 50. let se tu zbudovalo hřište, rozšířilo veřejné osvětlení do Dol. Pihelu, postavily autobusové čekárny, opravila budova MNV, školy aj., vznikla kulturní jizba sloužící i jako tělocvična, osvětová beseda promítala filmy, řídila knihovnu, vedla kroužky a hromadně se sledovala televize. V roce 1960 sem přišli vojáci, aby zbourali některé pusté usedosti, i když se již tehdy z některých stávaly rekreační chalupy. Roku 1967 byl vytvořen MNV Pihel - Bukovany se sídlem v Pihelu, protože v Bukovanech se nenašli lidé, kteří by tamní MNV vedli. V 60. letech se rekonstruovaly bytovky a koncem 60. let i vodovod Bukovany - D. Pihel za pomoci Sovětské armády, která tu měla družbu. V roce 1971 se sloučil Pihel s Bukovany pod jednotný název Pihel. Téhož roku byla obnovena dříve usnuvší osvětová beseda a činnost zahájily mnohé kroužky, např. pěvecký, recitační, hudební, stolního tenisu, kulečníkový atd. Dobrých výsledků MNV dosáhlo po roce 1977 za předsedy A. Manharta, když dostalo několik čestných uznání. V akcích Z, hlavně za pomoci zednických důchodců, byla přestavěna mateřská škola a zejména postavena prodejna Jednoty v Dol. Pihelu. Novoborští rybáři zde vybudovali sádky. V rámci vyšších nařízení byl Pihel k 1. lednu 1981 připojen k Novému Boru. Škola byla od roku 1786 umístěna v panském dvoře jako jedno a pak i jako dvojtřídka. Roku 1871 byla 3. třída v hostinci, proto obec koupila starou kartounku a roku 1877 v ní po přestavbě otevřela školu. Nejvíce obyvatel měl Pihel roku 1850 - 1 360, roku 1900 jen 956, roku 1930 podobně 966, roku 1950 toliko 528 a dnes kolem 430. Na katastru obce bývalo až 14 rybníků, z nichž jmenujme alepospoň Pivovarský, Červeny, Ženský, Dorrův, Nový, Dvorský lan, Obora atd.
   Pihel má dále mimo hradu a sochy jako chráněnou památku chalupu čp. 101 a zejména udržovanou kapli sv. Maří Magdalény, kterou nechala postavit r. 1774 Anna Regina Ostritzová. Interiéru dominuje rokokový oltář z doby založení kaple. Kaple byla opravena v letech 1898 a 1993. Od roku 1958 je chráněnou památkou ČR.